Základní definice kreativní vzdělávání

Mezioborový přístup k procesu učení se. Rozvíjí kreativitu a kreativní myšlení, jedny ze zásadních kompetencí pro 21. století. Je založené na symbióze znalostí, dovedností, hodnot a osobních zkušeností. 
Prostřednictvím umění vytváří podmínky pro větší autonomii žáků. Umožňuje komplexní zapojení jednotlivce do vzdělávacího procesu po kognitivní, emocionální, sociální, etické a fyzické stránce. Zapojením umění do procesu učení vytváříme bezpečné, nekompetitivní a podnětné prostředí, které podporuje radost z učení a poznávání, nastavení rovných příležitostí a wellbeing každého žáka tak, aby se projevila jeho originalita a autenticita. Tento přístup ke vzdělávání klade důraz na participativní zapojení žáků do rozhodování, kritickou reflexi a spolupráci. Vede k posílení hlasu dětí a umožňuje převzetí odpovědnosti v osobní i společenské rovině. Otevírá prostor pro dialog, zpochybňování neudržitelných návyků a norem, spoluvytváření hodnot a alternativ budoucnosti.

Kreativní návyky myšlení

IKV ve svých projektech pracuje s  celosvětově  užívaným modelem pěti kreativních návyků mysli. Praktický pětirozměrný model představuje celostní definici kreativity, která zahrnuje tradice myšlení spojené jak s kreativitou, tak kritickým myšlením, a nástroj pro využití ve škole. Lze jej využít pro sledování rozvoje kreativity i formativní  hodnocení ve všech oblastech školního kurikula. Popisuje individuální kreativní dispozice jednotlivce (žáka či učitele) a vychází z předpokladu, že kreativita je schopnost vlastní každému jedinci, je naučitelná a je možné ji rozvíjet. Model využíváme i v rámci evaluace dopadů projektů. Rozložení kreativity na kreativní návyky mysli pomáhá sledovat rozvoj kreativity žáků zapojených do programů kreativního učení. Kreativní žák/učitel je …

ZVÍDAVÝ - odhaluje a zabývá se zajímavými a hodnotnými otázkami ve své kreativní doméně. Zajímá se, klade si otázky, zkoumá, bádá a zpochybňuje předpoklady.

• Je přemýšlivý, klade otázky - kladení konkrétních otázek a promýšlení věcí vede k rozvíjení nových myšlenek.

• Bádání a zkoumání - zvědavost skrze objevování a ověřování.

• Pochybování, prověřování - odpovídající skepticismus, kritické prozkoumání (nebrat věci jako dané), prověřování předpokladů.

MÁ PŘEDSTAVIVOST - je schopný přicházet s vynalézavými nápady a řešeními. Pohrává si s možnostmi, vytváří nové souvislosti, propojuje myšlenky a zapojuje intuici stejně jako své analytické schopnosti.

• Pohrávání si s možnostmi - rozvíjení myšlenky zahrnuje její manipulaci, zkoušení, zlepšování.

• Vytváření souvislostí - proces syntézy → nová směsice nesourodých věcí, propojování myšlenek.

• Zapojování intuice - nové propojení, vznik myšlenek a nápadů mimo analytické myšlení.

VYTRVALÝ - nevzdává se snadno, zvládá obtíže, má odvahu být odlišný. Je schopen tolerovat nejistotu, protože si uvědomuje, že jistota není vždy možná nebo užitečná.

• Odhodlání nevzdávat se při nesnázích - houževnatost, odolnost vede za dobře známé myšlenky směrem k novým; přijímání výzev.

• Odvaha lišit se - sebedůvěra vede k riskování a toleranci nejistoty.

• Toleruje nejistotu - posun ze startovního místa do neznámé budoucnosti (např.projekt, úkol).

SPOLUPRACUJÍCÍ - vnímá hodnotu týmové práce. Uvědomuje si společenský rozměr tvůrčího procesu, oceňuje sdílení produktů a procesů, je schopen poskytovat a přijímat zpětnou vazbu a podle potřeby vhodně spolupracovat (i když ne nutně neustále).

• Odpovídající spolupráce - vhodná spolupráce dle potřeby, netřeba po celý čas.

• Poskytování a přijímání zpětné vazby - přispění k nápadům ostatních, vyslechnutí návrhů, jak zlepšit mé nápady.

• Sdílení výstupů - dopad kreativního výstupu.

DISCIPLINOVANÝ - uvědomuje si potřebu rozvíjet znalosti a dovednosti při utváření tvůrčího produktu a při rozvíjení odbornosti. Umí rozvíjet techniky, kriticky uvažovat a neustále se snaží dotvářet a zlepšovat to, co tvoří. Je na svou práci hrdý, věnuje pozornost detailům a opravuje chyby. Protipól snové a imaginativní strany kreativity.

• Je tvořivý a zlepšuje se - pozornost k detailu, oprava chyb směrem k perfektnímu výstupu.

• Rozvíjí správné techniky - procvičování vede ke zlepšování, kreativní snahy vyžadují čas.

• Kriticky reflektuje - evaluace nových nápadů, rozhodovací schopnosti (konvergentní myšlení).

Model Vysoce funkční prostředí

Pedagogický přístup, znázorněný níže, známý jako „vysoce funkční třída“ (High Functioning Classroom, HFC) vyvinula mezinárodní nadace Culture, Creativity and Education (CCE). Graf Paula Collard (2016) nám neříká, že principy na levé straně jsou špatné. Jde o vyváženost a vhodné uchopení. “Jsou chvíle, kdy dítě potřebuje sedět v klidu, samo a jen přijímat, co učitel sděluje. Problém nastává ve chvíli, kdy pasivní postupy předávání a přijímání informací ve vaší třídě převažuje. Pasivní přístup zkrátka nevede k aktivnímu učení”, shrnuje Paul Collard, ředitel CCE.

Model pro participaci

Náš model pro participativní projekty využíváme zejména v programu Dětský a studentstký Think Tank. Jde o konceptuální nástroj, který má pomoci zajistit dítěti, aby jeho názory byly brány v potaz ve všech otázkách, které se ho v rámci vzdělávání dotýkají. Model se snaží rozvíjet schopnost žáků vnímat se jako osoby, které mají možnost jednat a mají názor, jenž může ovlivňovat situace. Model vytvořila Laura Lundy (2007) na základě článku 12 Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1990. Jak může vzdělávání vyjít z tohoto modelu a vytvořit prostor, v němž by se žáci jako občané podíleli na rozvoji komunity a ekologické a sociální spravedlnosti, což jsou nepochybně oblasti, které mají vliv na jejich život?